Karanténa: Den druhý

Jako trenérka mám vynucené prázdniny již od pátku, můj muž má home office od soboty. Jako lidé jinak v jednom běhu tak aktuálně zažíváme rodinnou pohodu, jakou by nám mohla závidět kdekterá italská domácnost. 

Přiznám se, že první dva dny jsem byla velmi skleslá. Naštěstí mám podporu svého muže, který mi náladu zlepšil prohlášením, že když nemám lekce, on saunu a trénink, tak budeme každý večer spolu. A můžeme mít každý večer sex. Nálada se mi ihned zlepšila. Směju se tomu ještě teď. Vlastně jsem do teď netušila, že má takový smysl pro humor. 

Pochopitelně se učím hledat na všem pozitiva, protože jako instruktorka jógy prostě musím mít ten dořitězenový přístup k téhle dořitěpožehnané situaci. 

  • Takže jsem třeba vděčná za to, že mám dům se zahradou. Až bude karanténa opravdu celostátní, bude se to hodit. Místo toho, aby se mi děcka vztekala, řvala a hysterčila mezi čtyřmi stěnami, budou se vztekat, řvát a hysterčit na zahradě. Může se to zdát jako nepodstatné, ale akusticky je to obrovský rozdíl. 
  • Taky jsem vděčná za to, že mám aktuálně přerušeno doktorské studium na právnické fakultě. Protože kdybych se třeba zrovna letos rozhodla dodělat tu svoji disertaci, tak bych byla právě nasazená jako povinný pracant sociálních služeb. A to by mi asi rozhodilo všechny čakry. 
  • Taky jsem vděčná za to, že máme nakoupeno skoro všechno pro to, abychom přežili. Možná i do pátku. To je u nás zatím rekord. 

Další vývoj našeho soužití je poměrně slibný. Více času, který na sebe všichni máme, věnujeme diskuzím o tom, které lžičky a s jakým množstvím bramborové kaše patří do myčky. Asi pětkrát denně uklidíme celý byt a znovu jej zaprasíme. Zasadili jsme do skleníku semínka medvědího česneku. Nevadí, že to není skleníková bylina a sází se jindy. Máme spoustu času k mrhání, můžeme si sázet co chceme a kde chceme. A nikdo nám do toho nebude kecat! Je to taky jediná poslední svoboda, kterou máme. A rozhodli jsme se jí nemilosrdně využít!

Poněkud problematické je, že polovina naší domácnosti nejí maso a polovina naší domácnosti nejí mléčné výrobky. A taky 50% naší domácnosti tvoří rozmazlení fakani, co nepoznali hlad a válku. A druhá polovina jsou předškolkové děti. Takže plánování obědů pro celou rodinou je velkou dořitěvýzvou. Čeká nás hodně čočky s vajíčkem. A špenátu s vajíčkem. Ještě že jsou Velikonoce za rohem. Na naši úrodu ze skleníku asi spoléhat nemůžeme. 

Děcka jsou v pohodě. Zatímco rektor ČVUT pilně vytvořil respirátor z petlahve a starého trička, nám se podařilo v domácích podmínkách vytvořit dětskou svěrací kazajku. Dost to pomáhá.